Ideová koncepce návrhu smuteční síně vychází ze dvou silných vlivů, které jsme vnímali jak v místní lokalitě tak i jako názorové podhoubí. Prvním je snaha o syrový výraz jednotlivých materiálů oproštěný od symboliky a opačným pnutím zase silná tradice křesťanské architektury, která byla po dlouhé generace místem posledního rozloučení. Použitím betonových panelů z nedaleké zdi chceme reagovat jak na neúměrně nízký předkládaný rozpočet, tak i na panelové sídliště, které je hlavním současným domovem obyvatel městské části Praha Řepy.
Rituál posledního rozloučení je dnes díky víc jak stoletému odklonu od křesťanství často v rukou civilních úředníků. Přiznejme si, že i přes předpokládanou snahu jsou jejich projevy rozpačité a neodpovídají rozsahu emocí a očekávání, které jsou s odchodem blízké osoby spojené. Na druhou stranu se ve společnosti pomalu rozvíjí trend pohřbů, které si pozůstalí organizují sami a souběžně je tu celá řada nových náboženských směrů a hnutí. Pokusili jsme se navrhnout maximálně variabilní smuteční síň, která by mobilní dispozicí interiéru i otevřeným prostranstvím před budovou nabídla pozůstalým možnost vzít obřad do svých rukou nebo počítala s různou formou náboženských či civilních obřadů. Věříme, že podoba navržené síně odpovídá současnému pojmu postsekulární společnosti – odvrhli jsme boha, ale cosi nám chybí a tak stále hledáme. Smrt je klíčovým mezníkem takového hledání.
Smuteční síň je vrcholem hlavní osy hřbitova, tvoří závěr cesty a stává se tak centrálním bodem celého prostoru. Narovnali jsme příčnou osu a navrhli řešení nové hřbitova s jasně čitelnou strukturou reagující na pravidelnost členění hrobů ve staré hřbitovní části. Celkovou situaci promění odstranění panelového plotu hřbitova. Nahradíme ho hlubokým živým neupravovaným plotem a vybudujeme tak lokální specifický ekosystém. Současný hřbitov nemá jasně definované centrum a mi ho vytváříme. Centrální prostor před budovou, piazzeta, bude sloužit jako místo shromáždění před obřady a také jako místo odpočinku a možného setkávání pro běžné návštěvy hřbitova.
spolupráce: František Košař, Jan Freiberg [galerie na shledanou] a Vendula Kadlecová
studie: architektonická soutěž 2013
